Geotechnické vyhodnocení penetračních zkoušek

Výsledky základních penetračních charakteristik se kvalitativně a kvantitativně vyhodnocují a výsledkem jsou geotechnické profily penetračních sond s přehledem přetvárných a pevnostních, případně i hmotnostních charakteristik základových půd. U jednotlivých vrstev nebo geotechnicky odlišných poloh základových půd je uváděno orientační zatřídění do klasifikačních tříd základových půd a velmi spolehlivé zatřídění do tříd těžitelnosti. Postup geotechnického vyhodnocení od prvotní interpretace zkoušek (zpracování základních penetračních charakteristik) je následující:

Nejprve se provádí tkz. filtrace naměřených veličin, tj. úprava hodnot měrného plášťového tření FS, která je nutná pouze při měření mechanickým hrotem. Touto „filtrací“  se zpřesní hodnoty měrného plášťového tření a následně i hodnoty třecích poměrů „RF“.

V dalším kvalitativním vyhodnocení sondáže je provedeno základní rozvrstvení jednotlivých penetračních sond do vrstev zemin a hornin podle vyhodnoceného pravděpodobného granulometrického složení  a  tyto vrstvy jsou dále rozděleny do dílčích poloh přibližně stejných geotechnických vlastností. Podle výsledků kvalitativního vyhodnocení je pak  provedeno zařazení  jednotlivých vrstev a poloh  zemin a hornin do klasifikačních tříd a skupin  základových půd.  Zatřídění  je v geotechnických profilech sond uvedeno ve sloupci  „Interpretovaný geologický a geotechnický popis z penetrace (složení a základní vlastnosti zákl.půd)“ a je dáno do závorek, protože se jedná o zatřídění, i když poměrně spolehlivé, přeci jen pravděpodobné. Současně s tímto zatříděním jsou uváděny i třídy těžitelnosti základových půd (značeny písemným symbolem „T“ s uvedením čísla třídy, např. „T3“ značí třídu těžitelnosti „3“).  Třídy těžitelnosti jsou jednou z nejobjektivnějších technických vlastností geotechnického vyhodnocení penetračních sond.

V následném kvantitativním vyhodnocení  jsou  pak výpočtově, na základě  empirických korelačních vztahů, stanoveny edometrické (E_oed,p) nebo deformační (E_def,p) moduly stlačitelnosti z penetrace, a to spolu s příslušným  Poissonovým číslem  „m“. Výpočtově, pomocí ryze fyzikálních vztahů, jsou pak vyšetřeny  pevnostní charakteristiky úhlu vnitřního tření  „j“ a kohese „c“ v totálních, u nesoudržných zemin pak i v efektivních parametrech.

Moduly stlačitelnosti z penetrace jsou určeny na základě vztahů podle ing. Matouška. Vztahy byly odvozeny statistickým vyhodnocením penetračních odporů, třecích poměrů  a dalších specielních penetračních charakteristik  s dlouhodobě shromažďovanými výsledky laboratorních a polních zkoušek stlačitelnosti, případně i přímo z výsledků sedání stavebních konstrukcí. Přitom bylo zjištěno, že s výsledky laboratorních zkoušek penetrační zkoušky dobře korespondují pouze u zemin málo propustných. U propustnějších zemin, zejména písčitých,nebo čistě prachovitých  dochází při odběrech neporušených vzorků k výraznému zhutnění. Proto bylo nutno u  těchto zemin vycházet ze srovnání podle zkoušek stlačitelnosti in situ (zatěžovacích zkoušek kruhovou deskou, příp. presiometrických zkoušek). Vztahy pro stanovení deformačních charakteristik jsou vždy vztahy nelineární.

Pevnostní charakteristiky (úhel vnitřního tření a kohese) jsou určovány rovněž podle  vztahů  ing. Matouška.

Výsledné hodnoty základních  (přetvárných a pevnostních ) charakteristik základových půd  E_oed,p , j´,  j_u , c_u a  Poissonova čísla  - m jsou uvedeny v geotechnických profilech  penetračních sond.  Zde nutno podotknout, že hodnoty modulu deformace z penetrace jsou ekvivalentní hodnotám edometrického modulu stlačitelnosti E_oed pro přitížení v rozmezí od 0,2 do 0,4 MPa.

Pevnostní a přetvárné charakteristiky základových půd jsou doplněny hmotnostními charakteristikami, které jsou převzaty z tabulek směrných normových charakteristik z ČSN 731001 “Základová půda pod plošnými základy“. Jen v případech velmi nízkých nebo vysokých penetračních pevností bývají tyto hmotnostní parametry v penetračních sondách upravovány tak, aby lépe vystihovaly skutečnost. Přitom se přihlíží k hodnotám zdánlivých pórovitostí, na které lze rovněž specielními postupy z hodnot penetračních veličin usuzovat. Přesněji lze hmotnostní parametry, a to s poměrně vysokou přesností, zjišťovat přímým karotážním měřením ve stvolech po penetračním sondování.

Kontakt